Zatím co nad potřebou nočníčku se téměř nikdo nezamýšlí, někteří rodiče se sami sebe ptají, zda budou vůbec potřebovat zmenšovací či tréningové sedátko na toaletu. Pokusíme se tento problém rozebrat z více hledisek a odpovědět si tak na otázku danou v titulku tohoto článku.

Někdy to jde velmi rychle.
Často je mezi pocitem "Už musím" a vyprázdněním u malých dětí jen okamžik. Běh na záchod, rychle stáhnout kalhoty a už nezůstává žádný čas vystoupat po schůdcích nebo stupátcích až nahoru na toaletní sedátko. Naproti tomu nočník může být k dispozici přímo tam, kde si dítě hraje. A také při svých hrách může dávat na nočník medvídka nebo panenku. Z tohoto hlediska vítězí nočník.

Příklady táhnou. Už jedno či dvouleté děti si všimnou, že táta s mámou přece také chodí na záchod a ne na nočník. Proč tedy mám na něj chodit já? A jak se pak děti naparují, když mohou chodit na záchod stejně jako dospělí. Sedátko motivuje. V tomto případě je na tom lépe sedátko.

Jít na záchod může být děsivé. Ztratit část toho, co bylo uvnitř, může být pro malé dítě trochu divné. Pokud to ještě zmizí v nějaké díře, místo toho, aby to zůstalo ležet v nočníku, dítě může znejistět. Některé děti se příliš bojí, aby zůstaly samy na záchodě. K tomu musí dorůst. Pro menší děti je pak lepší nočník.

Co je pohodlnější? Pohodlné, ergonomicky tvarované sedací plochy mají dnes jak nočníky, tak i sedatka na WC. A tak záleží na tom co dítěti více pasuje. Být trochu níže s nohama pevně na zemi nebo sedět vysoko jako dospělí a nechat nohy klimbat ve vzduchu? Toto je nerozhodně.

Je to stejné jako s jinými rozhodnutími. Obě řešení mají své výhody, ale i nevýhody. Nejčastějí začínají děti na nočníku a pak později přecházejí na sedatko a toaletu. Nabídka na trhu je obrovská a tak si každý může vybrat podle svého vkusu a preferencí. Důležité ale je si všechno i s dítětem vyzkoušet. A také na dítě předčasně netlačit. Buďte trpěliví a přecházejte od plenek k nočníku teprve až bude připraveno. Ale to je už jiné téma.